„Do středečního večera na telefonu kvůli povinnostem ve firmě, pak ubytování mých parťáků ze severu Moravy Zbyni Proskeho, Radka Kotíka a Radima Dreslera u nás doma v Opatovicích a ve čtvrtek před šestou hodinou ranní odjezd autem do Vídně, odkud jsme mířili na Kypr. Asi tak vypadaly moje poslední hodiny a přípravy na zimní zahraniční kemp, který je, tuším, mým šestým v rozhodcovské kariéře.

Těsně před kempem to doma ještě byla trošku hektika. Na poslední chvíli jsem vyřizoval pracovní záležitosti – konkrétně dvě porouchaná auta v naší rodinné spediční firmě, v níž řídím v podstatě celý její chod. Zákonem schválnosti je, že se věci nakupí v ten nejméně vhodný moment … :-) Do toho ještě onemocněl syn, takže moje žena v tom teď zůstala na firmu i dvě děti bohužel sama. Další dny jsem k dispozici bohužel jenom na telefonu. Vůbec to nechci podávat tak, že bych nějak brečel. I na semináři kolem sebe vidím, kolik věcí na řešení – rodinných nebo pracovních – mají i ostatní kluci.

Ne, že bych chtěl nějak moc bilancovat, ale před Kyprem jsem si uvědomil, jak čas letí a já se pomalu posouvám mezi ty služebně nejstarší rozhodčí na listině… Člověk si toho musí považovat a být za každý den i zápas, který na této úrovni může odřídit. Za obrovské plus pro nás všechny beru i to, že jedeme v zimě za teplem a dobrou přípravou. I když teplem… :-) Kypr nás ve čtvrtek přivítal dešťovými přeháňkami a na prvním výklusu jsme trošku zmokli. Předpověď ale slibuje postupné zlepšení.

Každopádně první dojem je velmi dobrý. I když jsme ještě neviděli tréninkové plochy, tak ostatní zázemí vypadá výborně. Hotel v Pafosu je veliký, jenom pro nás. Na první večeři jsme si také pochutnali, takže podmínky pro práci máme ideální.

Jaká sem byla cesta? Trošku zdlouhavá, z Brna jsme vyráželi před šestou ráno, na hotel na Kypru dorazili kolem páté hodiny místního času. Cestu letadlem jsem spíše přetrpěl, protože se ve vzduchu necítím nejsilnější. A takový Míra Zelinka mě ještě rád hecuje, když vidí, jak blednu… :-)

Když jsme u něj – je to můj dlouholetý kamarád a také na Kypru sdílíme jeden pokoj. Bydlíme spolu od doby, co jsme se dostali do ligy - nějakých deset let - a prý už spíš připomínáme usedlý manželský pár…  Ale jsme za ty roky sehraní, víme, kdy pokecat a kdy třeba chvíli mlčet nebo na chvíli vypadnout. Zkrátka si vyhovíme.

V pátek nás na Kypru čeká první celý den a hned to bude se dvěma velkými vrcholy. Za prvé nás čekají fyzické testy a večer pak jedeme na českou ambasádu do Nikósie na druhé kolo prezidentských voleb. Co se týče testů, tak k nim všichni vzhlíží s nějakým očekáváním. Ze zkušenosti vím, že jakmile jsou za námi, určitým způsobem se tady uvolní atmosféra. Přece jenom to je věc, která je sledovaná, každý se na to co půlrok připravuje, maká v tréninku a chce uspět. Hlavně aby nepřišly třeba nějaké zdravotní komplikace…

A prezidentské volby? Vůbec neřeším, že pojedeme na ambasádu dvě hodiny tam a dvě zpátky. Beru to jako povinnost. Většina kluků jede taky, bereme to zodpovědně! Sledovali jsme tady na dálku i poslední debatu obou kandidátů, docela se to tady prožívá… Přeju si, aby nám dobře dopadly testy a pak i ty volby… Do té doby se nechci ničím rozptylovat :-)