Příprava ligových rozhodčích v Praze
V úterý a ve čtvrtek absolvovali v Praze na Strahově rozhodčí a asistenti rozhodčích z profesionálních soutěží přípravu v rámci pravidelných podzimních seminářů. V těchto dvou dnech se nejprve sešlo dvacet „ligových rozhodčích“ a poté také asistenti, aby v tematicky zaměřených blocích realizovali činnosti podle svých specializací.
Dopoledne bylo jako tradičně zaměřeno na fyzickou přípravu pod vedením fitness instruktora Jana Hanzla.
Rozhodčí také v praktických cvičeních řešili proceduru správného provádění pokutového kopu. Pokud je nařízen pokutový kop, bývá běžné, že hráči (obvykle obou družstev) poruší předepsané postavení (tj. za míčem a současně mimo pokutové území a mimo pokutový oblouk) dříve, než je míč zahrán. Získávají tak nesportovní výhodu bez ohledu na to, zda je dosaženo branky, či nikoliv. Cílem nácviku bylo snížení současné hranice „necitlivosti“ rozhodčích k výraznému porušení pravidel hráči a opakování pokutového kopu, pokud k tomu porušení pravidel dojde, jak to ostatně předepisují Pravidla fotbalu.
Asistenti rozhodčího v nácvicích zdokonalovali svůj pohyb a poziční postavení při sledování tzv. „ofsajdové linie“. Její precizní dodržování by mělo pro asistenta být automatickým počinem - nad svým pohybem při utkání by neměl přemýšlet. Jedině tak se může plně koncentrovat na hru a na vyhodnocování ofsajdových situací. Asistenti rovněž řešili simulované situace, kopírující ty skutečné reálné, při nichž dojde k přestupku před pokutovým územím, anebo těsně uvnitř.
Nováčky v soutěžích čekala v průběhu semináře „zpětná vazba“ z psychologických testů, které plnili na minulém semináři s PhDr. Miloslavem Hrubým.
V odpolední části přišly na řadu tradiční analýzy situací z uplynulých kol Synot ligy, FNL a z odehraných kol MOL Cupu. Každý rozhodčí samostatně analyzoval svěřený klip a práci rozhodčích v konkrétní situaci a svůj názor musel obhajovat nejen před všemi svými kolegy (což bývá jednodušší), ale také před instruktory rozhodčích Miroslavem Tulingerem a Miroslavem Libou (což už tak snadné nebývá).
Komise rozhodčích by samozřejmě byla ráda, kdyby každý takový seminář posouval výkony rozhodčích na vyšší úroveň. Při reálných utkáních má ale na rozhodování rozhodčích vliv daleko více faktorů, než je tomu v klidu u opakovaných záběrů na velkém plátně kinosálu. Přesto zamrzí každý nepovedený zápas, na kterém se „podepíší“ také rozhodčí svými chybami, na druhou stranu je ale základnou pro poučení se a pro další práci.
